Mr Success

Přišla mi zpráva, že taxík je přistaven. Házim v rychlosti kabát přes ramena, seběhnu schody, bílá „á šestka“ stojí přímo před barákem, pán mi otevírá dveře, nasedám a jako vždycky si hned ladim na jejich tabletu jazz, sellection 1 a Mr Success, protože tímhle songem tam začíná album Franka Sinatry. Je mi děsně hezky. Cestou koukám na Vltavu, na všechny ty hezký domy a když se blížíme k Vítězný 5, opět na mě padne ta nostalgie. Malá strana, Kampa, Plaská, Šeříkova, Všehrdova, dvanáctka, devítka, dvacetdvojka… Zavírám na chvilku oči a snažím se myslet na ten máslový croissant a meruňkovou marmeládu. Trošku to pomáhá…

Cafe Savoy


Sedim u toho jejich mini stolečku s mramorovou deskou a zatim si objednávám čaj. Přichází klientka. Teda vlastně kamarádka. Je nádherná. Vypadá jako ta typická Francouzska z Pinterestu. Probouzí se ve mě hrdost a taková ta zdravá pýcha. Před sebou totiž vidim svoji práci. Tu, která je vidět na první pohled. Než se z toho vzpamatuju, tiskne mi ruku a já v ní najednou držim malou taštičku. Prý je to drobnost. K narozeninám. Je v ní guide. To druhý vydání Taste of Prague. Verča mě už zná. Má mě neskutečně přečtenou. (Kromě románů od Kundery sbírám totiž i pražský guidy.)

A já se vyptávám. Na všechno. Kde všude byla, jaká je Moskva a že bych tam hrozně moc chtěla a co Vánoce a plánování rodiny… Lámu u toho ten svůj milovanej croissant, kterej si namáčim v meruňkový marmeládě a zasněně poslouchám.

* Veru, ještě jednou děkuju za milej dárek! (tenhle guide od Taste Of Prague seženete v holešovickym Vnitroblocku a doporučuju ho všem nejen do vlastní kapsy, ale i do vašich apartmánů na Airbnb nebo jako dárek pro vaše kamarády ze zahraničí)

Slow Bazar (no.2) & moje práce


Pak Verču beru do Slow Bazaru, protože vim, že se jí tam bude líbit. A nemýlim se. Vybrala si kabát od Max Mary. Nádhernej.

A jak jsem tam tak seděla a pozorovala Verču-majitelku, jak neustále přináší ty krásný kousky a Verču-klientku, jak si mezi nimi vybírá, začala jsem si uvědomovat, že TOHLE je přesně ta práce, o který jsem vždycky snila. Když jsem totiž byla malá, fantazírovala jsem o tom, že budu dělat svět hezčí, koukatelnější a že budu pomáhat lidem. A… když to vezmu kolem a kolem, tak se mi to vlastně tak trochu povedlo.

Protože…

  • Mám klienty, kterým pomáhám s jejich šatníkem, zevnějškem, ale svym způsobem mám ve svých rukou i jejich sebevědomí. A když je pak po nějaký době vidim, nestačim koukat. Nejen, že vypadají naprosto skvěle v tom, co mají na sobě, ale oni jsou jiní. Úplně. Jejich pohyby, mluva… jsou zkrátka sebevědomější. Věří si. A právě tohle je pro mě strašně důležitý. Vidět, že moje práce má smysl. Že jsem někomu vážně pomohla.
  • Díky tomu, že jsem freelancer (Bože, jak já tohle hipsta slovo nemám v lásce! Budeme to nazývat hezky pěkně postaru, neva? Prostě „volná noha“, hm?), si můžu vstávat tak, jak si to naplánuju.
  • Moje práce není stereotypní. Nejsem jenom osobní stylista, ale občas si „nastajluju“ nějakou tu kampaň, napíšu článek pro jinej web, ladim instagramový feedy fashion firmám, pomáhám novým projektům, někdy si zapřednášim před pár lidma a když si potřebuju trošku odpočinout, tak… sním. Plánuju. A dávám si další a další cíle, který chci ve svym životě ještě stihnout.

Když si tyhle tři body po sobě čtu, zní to hrozně hezky, ale abych to taky všechno uvedla na pravou míru – za tim všim je spousta práce, starostí a odříkání. Je to takový klišé, ale právě díky tomu si toho všeho, co mám za sebou a co mě ještě třeba bude čakat, vážim.

* Vrátim se ještě k tomu Slow Bazaru – vždycky, když tam jsem, tak si něco odnesu. Naposledy to byl tenhle béžovej Mango kousek, ze kterýho jsem měla vážně velkou radost!

Black Brick


Abych si všechno, co mám v plánu, zapamatovala, nebo si připomněla myšlenku, kterou se chci ještě zaobírat, musim si všechno zapisovat. Ale ne jen tak do ledasčeho. Na hezkej sešitech a papírech si nechávám záležet, protože jak by to před klientama vypadalo, kdybych psala na nějakou účtenku od Birellu žejo.

Když mi Bára poslala tenhle Black Brick notes, ani nevíte, jakou jsem měla radost. Ona totiž ví, že děsně ráda píšu a že podporuju s radostí všechno, co je lokální a je dělaný s láskou. A to její diáře a zápisníky z kvalitní syntetický kůže opravdu jsou.

Seženete je nejen na stránkách Black Brick (kde si o celym konceptu můžete přečíst i něco navíc), ale i ve Vnitroblocku. (ano, tam kde je i ten guide)

Pro všechny novinky, který Bára ještě chystá, doporučuju sledovat jak Facebook, tak i Instagram.

A jsme u konce! Doufám, že mi prominete, že jsem vám tu svoji práci představila až teď, ale shrnout těch pár bodů… to byla docela fuška, to vám tedy povim! Tak se zatím mějte a see ya u příštího článku!

K.

Share:

2 Comments

  1. Katka
    1.2.2017 / 16:09

    Ahoj 🙂 si môj veľký vzor a chcela by som mať podobnú kariéru ako ty a tak som sa chcela spýtať akú školu si vyštudovala? Akú vysokú treba na to aby som si splnila sen? :))

  2. Markéta
    2.2.2017 / 17:14

    Kačenko tenhle článek se mi hrozně líbil, hlavně ta část, kde přesně popisuješ náplň svojí práci, protože to mě opravdu zajímá 🙂 a tak jsem Tě chtěla poprosit jestli bys mohla napsat o tom, jak ses k téhle práci dostala, co všechno jsi pro to musela udělat a prostě vše, co tomu předcházelo. Opravdu by mě to zajímalo 🙂
    Mockrát děkuju a přeju Ti krásný den ♥

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *