Nedávno jsem si sama sobě položila otázku. Co je pro mě nejdražší na světě? Bez nějakýho váhání jsem si taky hned odpověděla. Je to čas. Čas je pro mě totiž skutečně drahej. A spravedlivej. Každýmu se ho dostane tolik, kolik si ho zaslouží. Nedá se zaplatit. Nedá se podplatit. Nedá se ani uprosit, aby počkal. Nepočká. Jde stále stejnou rychlostí dopředu. Nevrací se. A právě proto bychom si ho měli vážit. Nikdo z nás nevíme, kolik ho vlastně máme. Tak ho zbytečně nemarněme, hm?

View Post